Čs. jednotky v SSSR

Vojenská skupina v Polsku byla v období od dubna do září 1939 několikrát reorganizována a přeskupována, naposledy začátkem září 1939, kdy vznikl Legion Čechů a Slováků začleněný do polské armády a podléhající jejímu veliteli. Postupně se přemísťoval směrem na východ a 18. září 1939 přešel na území obsazené Rudou armádou.

První československou vojenskou jednotkou zřízenou na sovětském území a uznanou vládou SSSR byl 1. čs. samostatný polní prapor. Formoval se postupně od počátku roku 1942. Jeho základem se stala skupina asi 90 příslušníků Legionu. Na základě československo-sovětské vojenské úmluvy ze září 1941 byl doplněn náborem čs. státních příslušníků, žijících na území Sovětského svazu. Koncem roku 1941 sovětské vojenské orgány stanovily pro vznikající čs. vojenskou skupinu posádku v Buzuluku. V roce 1942 byla jednotka, jíž velel pplk. L. Svoboda vycvičena a vyzbrojena a na základě vlastní žádosti odvelena v lednu 1943 na frontu. V březnu 1943 se účastnila bojů u Sokolova poté byla stažena z fronty, aby mohla být doplněna na plné válečné počty. Rozhodnutím čs.-sovětské smíšené komise z 29. dubna 1943 byl 1. čs. samostatný prapor reorganizován na 1. čs. samostatnou brigádu v SSSR.

Ta se podílela na osvobození Kyjeva a zúčastnila se těžkých bojů na pravobřežní Ukrajině u Bílé Cerekve a Žaškova. O rok později se zformoval na sovětském území 1. čs. armádní sbor v SSSR, jehož součástí byla paradesantní brigáda a tanková brigáda. Počátkem roku 1944 z Velké Británie do Sovětského svazu odcestovala skupina československých letců a vytvořila základy československé letecké jednotky na východní frontě.

Jednotky sboru bojovaly ve Slovenském národním povstání a v řadě těžkých bojů – především během karpatsko-dukelské operace – se podílely na osvobozování československého území.