Armáda ČR a vstup do NATO

K 1. lednu 1993 vznikla Armáda České republiky. Pro její vývoj mělo zásadní význam přijetí nové vojenské strategie. Důležitým krokem byl přechod na třístupňový systém velení a na brigádní organizační strukturu. Cílem všech změn bylo přiblížení armádám vyspělých států a vytváření podmínek pro budoucí členství NATO.

S vývojem vojenské techniky a po skončení studené války zánikem Varšavské smlouvy a rozpadem Sovětského Svazu skončilo období bojů masových armád proti přesně definovanému nepříteli a na předen určeném válčišti. Vzrostly požadavky na rychlé, mobilní a vysoce kvalifikované a specializované vojáky, což ovlivnilo dosavadní způsob výcviku a doplňování vojsk založených na všeobecné branné povinnosti a vykonávání základní vojenské služby.

Významný datem se stal 1. leden 2005, kdy se Armáda České republiky stala plně profesionální. Tendence k profesionalizaci armády si vynutily změnu systému vojenského školství i způsobů přípravy příslušníků armády.

V roce 1994 se Česká republika přihlásila k programu Partnerství pro mír, což znamenalo začátek přímých kontaktů s NATO. Naši vojáci se začali připravovat v národních i aliančních vojenských školách a kurzech. Velký význam mělo zapojení AČR do společných cvičení – jak dvoustranných s Bundeswehrem či francouzskou armádou, tak stále výrazněji rovněž v mnohonárodních, jako bylo velitelsko-štábní Cooperative Challenge konané v roce 1996 na našem území, první velké cvičení na území bývalého státu Varšavské smlouvy.

Na madridském summitu NATO v červenci 1997 byla Česká republika přizvána ke vstupním rozhovorům o rozšíření aliance. Zásadním mezníkem se stalo přijetí do Severoatlantické aliance 12. března 1999. Z  bezpečnostní a vojenské strategie státu vycházela nová Doktrína Armády České republiky, která se v rámci aliance profilovala jako specialista na jednotky radiační, chemické a biologické ochrany, na pasivní sledovací systémy a na zdravotnické zabezpečení.